První kolo voleb v roce 2018 se uskutečnilo 12. a 13. ledna. Ministerstvu vnitra se přihlásilo 20 uchazečů, úřad připustil k volbám jen devět z nich: bývalého předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše, někdejšího velvyslance Pavla Fischera, hudebníka Petra Hanniga, Hilšera, Horáčka, zbrojaře Jiřího Hynka, manažera Vratislava Kulhánka, expremiéra Mirka Topolánka (ODS) a Miloše Zemana.

V prvním kole volby zvítězil Zeman se ziskem 38,56 procenta Zeman, druhým postupujícím se stal Drahoš, který dostal 26,60 procenta hlasů. Průběh volby narušil incident ve volební místnosti, kde hlasoval Zeman. Ukrajinská přívrženkyně hnutí Femen zde přiběhla polonahá a s hanlivým nápisem na těle k prezidentovi. Žena dostala ve zkráceném řízením podmínku a byla vyhoštěna.

Druhé kolo se konalo 26. a 27. ledna 2018 a zvítězil v něm Zeman se ziskem 51,36 hlasů.

Cesta k přímé volbě prezidenta začala po volbách do Poslanecké sněmovny v květnu 2010. Přímou volbu měly ve volebních programech všechny strany zastoupené v Poslanecké sněmovně, v prosinci 2011 schválila vládní novelu ústavy Sněmovna, v únoru 2012 novelu přijal Senát a podepsal tehdejší prezident Václav Klaus. Ten přitom patřil ke kritikům nové úpravy, v roce 2011 označil přímou volbu hlavy státu za „populistický nesmysl, který se strašlivě vymstí“.

V říjnu 2012 předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) vyhlásil termín volby, první kolo na 11. a 12. ledna 2013.

V listopadu 2012 ministerstvo vnitra rozhodlo, že do boje o Hrad pustí osm uchazečů: Jiřího Dienstbiera (kandidát ČSSD), expremiéra Jana Fischera (nezávislý), herečku Táňu Fischerovou (nezávislá), skladatele Vladimíra Franze (nezávislý), Zuzanu Roithovou (kandidátka KDU-ČSL), předsedu TOP 09 Karla Schwarzenberga, Přemysla Sobotku (kandidát ODS) a Miloše Zemana (kandidát Strany práv občanů - zemanovci). Na základě rozhodnutí soudu pak kandidovala i Jana Bobošíková (ze strany Suverenita - Blok Jany Bobošíkové).

Vítězem prvního kola se stal bývalý premiér a exšéf ČSSD Miloš Zeman, pro kterého se vyslovilo 1,246 milionu voličů (24,21 procenta), Schwarzenberg dosáhl jen o málo horšího výsledku, hlasovalo pro něj 1,201 milionu lidí (23,40 procenta).

Ve druhém kole 25. a 26. ledna 2013 přesvědčivě zvítězil Zeman, který při o trochu menší účasti (59,11 oproti 61,31 procenta v prvním) získal hlasy 2,717 milionu voličů (54,8 procenta). Schwarzenberg za ním zaostal o 476 tisíc hlasů, jeho lístek hodilo do uren 2,241 milionu voličů.

„Myslím si, že byl-li někdo prezidentem, tak jeho ostré soudy o nějakých kandidátech jsou trochu nefér a neměl by je říkat. Proto se tomu bráním a odpovídám spíš na otázky o celém systému,“ uvedl v Epicentru na Blesk.cz exprezident Václav Klaus.

„Prezidentem by měl být férový člověk, měl by to být člověk s pozitivní minulostí, měl by to být člověk, který by neměl mít super velké škraloupy ve svém životopisu,“ dodal.