Mádl podpořil mladé naděje: „Ve Sněmovně je třeba osvěžit vzduch,“ míní Kašparová ze STAN, Pirátka je pro
Poslední volby do Poslanecké sněmovně v roce 2021 byly vcelku fiaskem z pohledu mladých politiků. Do Sněmovny se dostala jen trojice politiků, kteří měli v času voleb méně než třicet let. Změní se to v říjnových volbách? Za cíl si dali mladí politici, kteří v letošních volbách kandidují. „I ve Sněmovně je cítit potřeba osvěžit vzduch a dostat do Sněmovny mladé lidi, protože hodně lidem se zdá i zkostnatělá,“ míní šéfka mladých Starostů Zdena Kašparová (26). I ona se představila na akci 30 pod 30, na níž mladé politiky podpořil mj. herec a režisér Jiří Mádl (38), stranické špičky, ale třeba i sněmovní nestor Marek Benda (56, ODS).
Mladých politiků je jako šafránu. Alespoň to bychom si mohli říct při pohledu na dosluhující složení Poslanecké sněmovky. Při jejím zvolení v roce 2021 v lavicích usedli jen tři poslanci a poslankyně, kteří měli méně než 30 let, přičemž věkový průměr všech poslanců byl víc než 50 let.
A to teď chtějí mladí lidé změnit. Na volitelných místech různých stran se nachází víc mladých politiků do 30 let, než před čtyřmi lety. Taky podpora mladých kandidátů je výraznější než v roce 2021, třeba nezávislá iniciativa Tvůj hlas, tvoje volba zorganizovala spolu se serverem Bold News slavnostní vyhlášení žebříčku 30 nejpopulárnějších mladých politiků do 30 let.
Blesk se slavnostního vyhlášení na pražských Hradčanech účastnil a s mladými politiky o jejich představách budoucnosti politiky mluvil.
Mladou krev vyrazili podpořit i zkušení harcovníci. Jak Piráti Zdeněk Hřib a Ivan Bartoš, tak i ministr zdravotnictví a první místopředseda TOP 09 Vlastimil Válek a nebo sněmovní legenda, poslanec Marek Benda (ODS). A nechyběl ani herec a režisér Jiří Mádl, který byl zároveň ambasadorem zmíněné akce 30 pod 30.
Všichni mladí politici, se kterými mluvil Blesk, se shodují, že být mladým politikem, kterému se i podaří prosadit ve „velké“ politice, je stále těžký. I když možná se už podařilo některé bariéry odstranit.
K urnám přijde půl milionů prvovoličů
„Tak samozřejmě je to těžší pro mladé lidi než pro starší, protože funguje předsudek, že jsme nezkušení, že máme nároky na něco, co si nezasloužíme a podobně. Ale věřím, že se trend obrací, politické strany v předvolební kampani víc cílí na mladé a uvědomují si, že k urnám přijde až půl milionu prvovoličů a že je důležité myslet i na témata, která pálí mladé,“ řekla Blesku místopředsedkyně Mladého Pirátstva Katerina Demetrashvili (22). Sama je také kandidátkou v letošních volbách, Piráti ji nominovali na sedmé místo pražské kandidátky.
Pročistit vzduch ve Sněmovně
Podobně se na to dívá i předsedkyně mládežnické organizace Starostů mSTAN Zdena Kašparová (26). „Za mě se ten prostor stále víc otevírá. A možná i z toho důvodu, že jak v společnosti i ve Sněmovně je cítit potřeba osvěžit vzduch a dostat do Sněmovny mladé lidi, protože hodně lidem se zdá i zkostnatělá,“ míní trojka Olomoucké kandidátky Starostů.
Obě - jak Kašparová, tak Demetrashvili - jsou studentky vysokých škol a obě do politiky vstupovaly v mladém věku, v osmnácti, respektive v sedmnácti letech. Jako impuls uvedly touhu změnit Česko k lepšímu a lepší reprezentaci mladých lidí v politice.
Pokud nevidím mladé, něco je špatně
Právě na nedostatečnou reprezentaci upozorňuje taky ambasador projektu 30 pod 30 Jiří Mádl. Sám se považuje za příslušníka mladé generace, a když na kandidátce nějaké strany nenajde zastoupené lidi pod 30, říká, že „něco je pak špatně“.
„Žijeme v zastupitelské demokracii a mám pocit, že jako taková má mít pokryté vrstvy obyvatelstva. Pokud třeba jedna věková vrstva chybí, tak je to špatně. A statistiky jsou jasné, nenašli by jste jediného poslance pod 30 let. Pokud může být poslancem člověk od 21 let, tak je to docela velká část společnosti, která není reprezentována,“ říká Mádl.
Benda: Propracujte se přes lokální úroveň
Kdysi nejmladší politik, který je dnes už služebně nejstarším poslancem Marek Benda říká, že kariéra politika nemá začínat v Poslanecké sněmovně. „Tam se musí člověk propracovat přes lokální, regionální a pak krajskou úroveň. Proto je důležitější se dívat na to, co člověk má za sebou, než jaký má věk,“ upozorňuje Benda.
Druhým dechem však dodává, že úspěch se nemusí nutně měřit přes jiné politické funkce, ale může třeba mladý politik „mít něco za sebou“ i v jiných občanských sférách. „Proto je to individuální,“ dodává.
Tento argumentzmínil i Matěj Gregor, lídr kandidátky Motoristů sobě a předseda mládežnické organizace Motorgen. Podle něj je důležitější, co už mladý člověk takzvaně v životě dosáhl, než jen čistě preferovat věk.
„Čím je člověk zkušenější, něco má za sebou, tak dostává víc prostoru. Taky mě mrzelo, když jsem se podíval, kolik mladých politiků kandiduje. Určitě ale je prostor být mladým politikem, jenom si to člověk musí vymakat mnohem víc, než třeba, když už má člověk za sebou firmy, nebo vzdělaní. Myslím si, že tak je to i fér,“ řekl Blesku Gregor.
Reprezentace žen
A o čem sní mladí lidé, když spí? V zásadě zaznívá rovnost příležitostí, ale i rovnost zastoupení. Třeba Demerashvili říká, že je optimistka a v horizontu deseti let si dokáže představit i změnu v zastoupení žen ve sněmovně, jak je teď v společnosti.
„Takže by to bylo 50 na 50. A z pohledu mladých si myslím, že by to měla být alespoň čtvrtina, aby tam seděli poslanci, kteří budou řešit jejich problémy,“ dodává.
Podobně se na to dívá i její kolegyně ze Starostů Kašparová. „Sněmovna a obecně politika by měla odrážet společnost. Aby už nebyl zkostnatělý systém, aby tam neseděla jenom určitá skupina lidí, ale aby to byl průřez prostě různými profesemi, různými věkovými kategoriemi. A to by mohlo později i kultivovat politické prostředí,“ míní předsedkyně mladých Starostů.
Presne