Babiš, Fiala, Rakušan, Okamura a další: Kdo jsou lídři pro sněmovní volby 2025?

Andrej Babiš (71) - Předseda hnutí ANO, poslanec, podnikatel, miliardář ovládající holding Agrofert a další firmy. V současnosti je lídrem opozice, jeho hnutí skončilo v minulých volbách do Sněmovny v roce 2021 těsně druhé za koalicí Spolu.

V čele ANO je od jeho vzniku v roce 2012. V letech 2017 až 2021 byl předsedou vlády, před tím v letech 2013 až 2017 ministrem financí a prvním místopředsedou vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD). V roce 2023 kandidoval na prezidenta republiky, dostal se do druhého kola, kde ho porazil Petr Pavel.

Rodák z Bratislavy absolvoval tamní Vysokou školu ekonomickou. Kariéru začínal jako referent tehdejšího podniku zahraniční obchodu Chemapol Bratislava (později Petrimex), v letech 1985 až 1990 byl jeho obchodním zástupcem v Maroku.

V roce 1991 se do Československa vrátil a znovu působil v Petrimexu, tentokrát v manažerských funkcích, podílel se na založení české pobočky firmy, později přejmenované na Agrofert. Po rozpadu Československa se usadil v Česku a získal i české občanství. Agrofert ovládl a vybudoval z něj rozsáhlý potravinářský, zemědělský a chemický holding.

Andrej Babiš (ANO) během předvolební kampaně na Vysočině (srpen 2025) | Facebook - A. Babiš

Petr Fiala (61) - Předseda ODS a předseda vlády, poslanec, vysokoškolský pedagog, politolog. V čele ODS je od ledna 2014, od roku 2021 je i lídrem koalice Spolu, kterou tvoří ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Koalice ve volbách v roce 2021 těsně vyhrála před hnutím ANO, když získala 27,8 procenta hlasů.

Brněnský rodák vystudoval obor český jazyk a literatura a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnes Masarykova univerzita, MU). Poté pracoval jako historik či redaktor.

Po pádu komunistického režimu spolu s Vladimírem Čermákem stál u vzniku katedry politologie na Filozofické fakultě MU. V roce 1993 převzal od Čermáka vedení fakulty, v jejím čele pak zůstal téměř deset let, od roku 1998 na nově založené Fakultě sociálních studií. V roce 2002 byl jmenován prvním profesorem pro obor politologie v Česku.

Zastával řadu funkcí, byl například ředitelem Mezinárodního politologického ústavu, děkanem Fakulty sociálních studií MU i rektorem celé Masarykovy univerzity. V politice se začal angažovat v roce 2012, když přijal nabídku stát se ministrem školství. V říjnu 2013 vedl jako nestraník jihomoravskou kandidátku ODS a byl zvolen poslancem. V lednu 2014 byl zvolen předsedou strany.

Představení programu Spolu: Petr Fiala. | Blesk:Tonda Tran

Vít Rakušan (47) - Předseda hnutí STAN (od dubna 2019), první místopředseda vlády a ministr vnitra (od 2021), poslanec (od 2017).

V politice se poprvé prosadil v roce 2010, kdy byl jako nestraník na kandidátce Změna pro Kolín zvolen do městského zastupitelstva a následně i starostou Kolína. Pozice obhájil i v dalších volbách, funkci starosty opustil v červnu 2019 kvůli působení v celostátní politice; zastupitelem města byl do roku 2022. V letech 2012 až 2021 byl zastupitelem Středočeského kraje, v letech 2016 až 2017 působil jako první náměstek hejtmanky Středočeského kraje.

Kolínský rodák vystudoval historii a germanistiku na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a školský management na Univerzitě Karlově v Praze. Po škole začal podnikat a vyučoval němčinu na gymnáziu.

Vít Rakušan (STAN) na sněmu STAN (17.5.2025) | Blesk:Alexandr Malachovsky

Tomio Okamura (53) - Předseda SPD, poslanec a podnikatel, hnutí vede od jeho vzniku v roce 2015. V minulosti byl i místopředsedou Sněmovny. Do politiky vstoupil v říjnu 2012, kdy byl zvolen jako nezávislý za Zlínsko do Senátu; mandát mu skončil v říjnu 2013 po zvolení poslancem. Na podzim 2012 také oznámil kandidaturu do přímé volby prezidenta, nezískal ale dostatečný počet hlasů pod peticí na svou podporu.

Na jaře 2013 založil hnutí Úsvit přímé demokracie, které v říjnu 2013 přivedl do Sněmovny. V červnu 2015 založil nové hnutí Svoboda a přímá demokracie, s nímž uspěl v parlamentních volbách v říjnu 2017 i o čtyři roky později. V letech 2017 až 2021 byl místopředsedou Sněmovny, o funkci se opakovaně ucházel i po volbách 2021, zvolen ale nebyl.

Rodák z Tokia v mládí žil v Japonsku (otec je Japonec, matka Češka). Po návratu do Česka pracoval jako průvodce japonských turistů, posléze začal japonské agentury zastupovat a založil cestovní kancelář Miki Travel. Začal také dovážet japonské potraviny a módu. Byl členem prezidia a pět let viceprezidentem Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA, od roku 2004).

Šéf SPD Tomio Okamura | Blesk:Renata Matějková

Zdeněk Hřib (44) - Předseda České pirátské strany (od listopadu 2024), náměstek pražského primátora, bývalý primátor Prahy. V politice se angažuje od roku 2013, nejprve jako registrovaný příznivec Pirátů a od dubna 2017 jako člen strany.

V politice se prosadil po komunálních volbách na podzim 2018, kdy byl jako lídr pražské kandidátky Pirátů, která skončila druhá za ODS, zvolen do zastupitelstva. Po uzavření koalice mezi Piráty, uskupením Praha sobě a koalicí TOP 09, STAN a KDU-ČSL byl v polovině listopadu 2018 zvolen do čela české metropole. Po volbách v roce 2022 se stal prvním náměstkem primátora Bohuslava Svobody (ODS).

Rodák ze Slavičína na Zlínsku vystudoval 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, během studií byl na stáži na Tchaj-wanu. Lékařské profesi se nikdy nevěnoval, medicíně ale zůstal blízko jako odborník na informační technologie, mimo jiné krátce pracoval jako vedoucí sekce informatiky ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv.

Mezi roky 2008 a 2018 působil jako konzultant ve společnosti Aquasoft, kde se podílel na projektu elektronického receptu eRecept. Byl také ředitelem obecně prospěšné společnosti Institut pro aplikovaný výzkum, edukaci a řízení ve zdravotnictví.

Zdeněk Hřib vystřídal v čele Pirátů Ivana Bartoše | Blesk:FOTO:CNC/ KAREL KOPAC

Kateřina Konečná (44) - Předsedkyně Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM; od října 2021), členka Evropského parlamentu (EP; od července 2014). V letech 2002 až 2014 byla poslankyní, zvolena byla za Moravskoslezský kraj.

V europarlamentu zasedala již od května do července 2004 jako prozatímní europoslankyně (tito politici zastupovali ČR v EP po vstupu země do EU do doby, než se mandátu ujali řádní poslanci zvolení v červnu 2004). Členkou KSČM je od roku 2005, v dubnu 2018 byla zvolena místopředsedkyní strany a v říjnu 2021 předsedkyní.

Rodačka z Nového Jičína vystudovala obory hospodářská politika a správa a veřejná správa na Masarykově univerzitě v Brně a obor veřejná správa na Vysoké škole finanční a správní v Praze. V roce 2013 také ukončila právní specializaci ve veřejné správě na Právnické fakultě Masarykovy univerzity.

Kateřina Konečná (KSČM) | Blesk:FOTO: Jiří Koťátko / CNC

Petr Macinka (47) - Předseda strany Motoristé sobě (od května 2022). Je dlouholetým spolupracovníkem bývalého prezidenta Václava Klause, v současnosti je manažerem pro média v Institutu Václava Klause (IVK), na jehož stránkách i publikuje.

Od června 2008 do března 2013 pracoval jako zástupce ředitele tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky, hlavou státu byl tehdy Klaus.

V květnu 2022 převzal Stranu nezávislosti České republiky, která tou dobou již dva roky nevyvíjela téměř žádnou činnost; stranu přejmenoval na Motoristé sobě a stal se jejím předsedou.

Rodák z Břeclavi, vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Vysoké škole CEVRO.

Petr Macinka ve volebním štábu | Blesk:Tonda Tran

Robert Šlachta (54) - Senátor za obvod č. 56 Břeclav a bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného (ÚOOZ) je předsedou hnutí Přísaha od června 2021. Působí rovněž jako zastupitel města Pohořelice (od září 2022) na Břeclavsku.

Má za sebou více než 25 let práce u policie. Nejvíce pozornosti ÚOOZ vedený Šlachtou vyvolal v červnu 2013, když zasáhl v kauze týkající se mimo jiné blízké spolupracovnice tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS) Jany Nagyové (nyní Nečasové) a údajné politické korupce. Zásah vedl až k pádu vlády. 

Boskovický rodák Šlachta vystudoval střední zemědělskou školu a dálkově magisterský obor sociální pedagogika na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Do služebního poměru u policie nastoupil v roce 1990, kde působil jako řadový policista na obvodním oddělení Policie ČR v Pohořelicích.

Do ÚOOZ nastoupil v roce 1995. V letech 2002 až 2004 působil jako vedoucí pobočky Národní protidrogové centrály (NPC) v Brně, v letech 2008 až 2016 byl ředitelem ÚOOZ. Od policie Šlachta odešel v červnu 2016 na protest proti plánované reorganizaci policejních útvarů a vzniku Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Po odchodu od policie pracoval Šlachta na generálním ředitelství Celní správy, kde skončil v listopadu 2019. 

Šéf Přísahy Robert Šlachta | Blesk:MARTIN PŘIBYL