Volby ONLINE: Odvolili Pavel, Babiš, Fiala i Zeman. A eDoklady mají po celém Česku potíže

Obecně nejčastějším typem kybernetických útoků při volbách je útok, který ovlivňuje dostupnost webových prezentací například kandidujících subjektů. Jde o útok DDoS, což je typ, jehož cílem je znepřístupnění online služeb.

Pokud je nedostupný třeba web s informací o tom, kde přesně se nachází volební místnost nebo výsledek voleb, může to v lidech vyvolávat obavy. Nicméně samotné volby ani sčítání hlasů případný útok tohoto typu nijak neovlivní. ČTK to řekla Lenka Soukupová z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). V současnosti úřad v kyberprostoru nepozoruje nestandardní aktivity.

Na to, že do voleb zbývají pouhé dva dny, upozornila šéfka SOCDEM Jana Maláčová. „Prosím, pojďte do toho s námi a řekněte Fialově asociální, neschopné, zkorumpované vládě STAČILO! Nenechte se odradit nesmyslným strašením. Volit hnutí Stačilo! znamená hlasovat pro nový začátek suverénní politiky, kde je na prvním místě český občan. Tak za sebe nenechte rozhodovat jiné a běžte k volbám,“ napsala na facebook.

Piráti završili předvolební kampaň ve středu odpoledne na pražském náměstí Republiky. Před nákupním centrem Palladium si postavili pódium a vystoupili s rozhovory.

Vrcholem programu bylo představení nových třiček. Piráti do finále kampaně vstoupili s merchem s trendovým motivem ze zahraničí, písmena abecedy do F, po kterém následuje urážka předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. 

Lídryně hnutí ANO v Jihomoravském kraji Alena Schillerová pomáhala zakončit kampaň v středočeském Kladně. Ze setkání s občany na svém instagramu zveřejnila taky video. 

„Kladno byla pecka, přislo vás obrovské množství. Děkuji vám a vidíme se u voleb,“ říká Schillerová ve videu. 

Prezident Petr Pavel v úterním projevu k občanům Česka nedoporučoval, koho volit, ani se sám neoznačil za voliče nějakého tábora. „Řekl jenom, pojďte volit, nebojte se, výsledek bude férový a já budu jednat tak, jak se čeká, jak ústava předpokládá,“ hodnotí pro Blesk projev Otto Eibl, politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. 

Prezident podle něj cítí, že ve společnosti je nervozita a většina voličů podle průzkumů má pocit, že volby budou zfalšované a zmanipulované. „Proto potřeboval připomenout, že volby jako takové jsou pořád pod neustálou kontrolou občanů,“ dodal. 

Poselstvím projevu podle něj mělo být, že na každých volbách záleží bez ohledu na výsledek. „Kdyby ale posílila protistrana, tak by mohla hrozit nějaká kreativita, která by mohla vést k postupné změně některých parametrů liberální demokracie tak, jak ji známe,“ míní Eibl. 

Premiér Petr Fiala vedle kampaňových událostí stíhá i pracovní povinnosti. Ve středu dopoledne odletěl na speciální jednání předsedů vlád a prezidentů v Kodani. Výjimečná a zrychlená Evropská rada se podle něj bude věnovat dvěma závažným tématům. 

Evropští lídři proberou společnou evropskou obranu a podporu Ukrajiny. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prezidentům a premiérům unijních zemí nastíní plán zvýšení obranné připravenosti EU do roku 2030. Prostřednictvím videokonference se má jednání zúčastnit ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Na sociálních síti X zveřejnil premiér krátké video z vojenského letiště v pražských Kbelích. „Odlétám na Evropskou radu do Kodaně, ale nebojte, večer už budu zpátky v Praze na duelu s Andrejem Babišem,“ vzkázal svému rivalovi s odkazem na večerní televizní debatu na Primě. 

Kolik zkásnou politické strany?

Politická strana nebo hnutí, případně koalice, se může po volbách těšit na docela slušný a pravidelný přísun peněz ze státní kasy. Tedy za předpokladu, že uspěje, což nemusí znamenat, že získá poslanecké křeslo.

Úspěchem se totiž v tomto smyslu rozumí už 3 procenta ve volbách, případně 1,5 procenta. Po překročení té nižší hranice totiž má strana nárok na jednorázový příspěvek ze státního rozpočtu, a to 100 korun za získaný hlas. V praxi to může vyjít klidně na více než 7 milionů korun, záleží na volební účasti.

Tříprocentní zisk už pro stranu nebo hnutí znamená pravidelný roční příspěvek ze státního rozpočtu 6 milionů korun, který se zvyšuje za každých 0,1 % hlasů o 200 tisíc korun. Příkladem může být třeba KSČM, která ve volbách v roce 2021 získala 3,6 procenta hlasů, její roční příspěvek byl tedy 7,2 milionu korun jen za volby do Poslanecké sněmovny.

V případě úspěchu, na který cílí všechny strany, tedy překročení pětiprocentní volební klauzule, se už příspěvek ze státního rozpočtu nenavyšuje podle procent, ale podle získaných mandátů. Strana nebo hnutí, které zasedne v Poslanecké sněmovně, získá za jeden mandát roční příspěvek 900 tisíc korun. Strana se čtyřmi mandáty, jako třeba Piráti v tomto volebním období, si tak ročně přijde na 3,6 milionů korun.

O co se v těchto volbách hraje – pohled peněz

Nadcházející poslance čeká základní hrubý plat ve výši 115 tisíc korun (do konce roku 2025 109 500 Kč). To je plat, který poslanec dostane automaticky bez náhrad, diet nebo příspěvků za funkce.

K tomu přičteme paušální náhradu za stravné a reprezentaci 17 tisíc korun měsíčně a cestovní náhrady, které budou záviset na místě bydliště poslance. Vydělat si tak může klidně kolem 196 tisíc měsíčně v základu.

Pokud by poslanec získal další funkci, třeba předsedu poslaneckého výboru, sněmovní komise nebo delegace, platový základ se mu automaticky zvedá na 161 800 korun od příštího roku. A kdyby měl „větší štěstí“ a podařilo se mu získat jednu ze šesti místopředsednických křesel, jeho základ by už překročil 219 tisíc korun měsíčně.

Nejvyšší poslanecká funkce a zároveň třetí nejvyšší český ústavní činitel, předseda Poslanecké sněmovny, se může od příštího roku těšit na základní hrubý plat více než 308 tisíc korun.

Jak jsou na tom vládní pozice?

Ministři, kromě třeba možností jako využívat vládní limuzínu s řidičem, automaticky získávají taky jeden z nejvyšších platů v české veřejné sféře. Základní plat ministra bez náhrad nebo příspěvků se pohybuje na úrovni místopředsedy Senátu nebo Sněmovny, tedy 219 300 korun od roku 2025.

Pokud se ministru podaří obsadit i jednu z vládních místopředsednických křesel, automaticky mu na účet měsíčně „cinkne“ více než 265 tisíc korun v základu. Příští premiér má podobné platové vyhlídky jako příští předseda Sněmovny, tedy 308 700 korun měsíčně.

Končící složení Sněmovny si s sebou bere minimálně jeden rekord – je potvrzené, že to byla největší „žvanírna“. Datový tým portálu iRozhlas.cz zveřejnil analýzu, že v uplynulém období Poslanecké sněmovny se namluvilo nejvíc od roku 1918. Zaznělo v ní víc než 15 milionů slov. 

„Slov pronesených u řečnického pultíku přibývá už pět volebních období v řadě, téměř dvacet let. Tentokrát jich bylo 15,5 milionu. Při typických 105 slovech řečnění za minutu to vychází na 61 klasických pracovních týdnů vyplněných čistě projevy. Zdůrazňujeme, že pouze v jednacím sále – bez výborů, tiskových konferencí a dalších příležitostí, při kterých se ve Sněmovně mluví,“ píše zpravodajský web Českého rozhlasu. 

O tom, čemu se poslanci věnovali ve svých hádkách, zpracoval před časem přehledný článek Blesk. Dozvíte se v něm, kdy se Sněmovnou ozývala slova o parazitech, nulách, ale i o morálním striptýzu, lžích, největší sprosťárně, nebo kdy se na scénu dostal fialový mimoň. Článek si můžete přečíst zde. 

Odlehčený moment včerejší předvolební debaty na ČT24 o obraně a bezpečnosti. Ministryně obrany a lídryně pražské kandidátky SPOLU Jana Černochová (ODS) chtěla jejímu oponentovi Lubomíru Metnarovi (ANO) ukázat tabulku s vojenskými zakázkami za vlády ANO.

Nedokázala však udržet počet papírů, a tak o asistenci požádala předsedu Pirátů Zdeňka Hřiba. „Toto jsou zakázky pana Metnara... Já vím, že to teď není vidět, pane kolego, jestli můžu poprosit...,“ řekla Černochová v debatě a strčila do ruky Hřibovi papír s tabulkou. Ten si dokument s úsměvem vzal a „poslušně“ ministryni asistoval. 

„Na bezpečnosti musíme spolupracovat. Tak tady například v debatě na ČT spolupracuji s ministryní obrany Černochovou. Držím jí papír, na kterém ukazuje, že teď doháníme dlouhodobé podfinancování armády za vlády ANO,“ glosoval situaci později na sociální síti Instagram pražský lídr Pirátů. 

České tajné služby odhlalily další stovky automatizovaných účtů na sociální síti TikTok, prostřednictvím kterých chtějí zahraniční aktéří ovlivnit české sněmovní volby ve prospěch antisystémových a extremistických stran. Informuje o tom Deník N.

Tuzemské zpravodajské služby v tichosti dodaly Českému telekomunikačnímu úřadu názvy dalších stovek anonymních účtů na síti TikTok, které částečně řídí roboti a jež se před sněmovními volbami snaží propagovat antisystémové strany. Premiér a prezident k tomu dostali tajné zprávy, podle kterých nebude dopad tak masivní jako nedávno v Rumunsku.

Podobný případ rešily české tajné služby i před týdnem, kdy poprvé upozornily na výskyt fenoménu falešných účtů, které sdílejí obsah ve prospěch extremistů a které mají větší dosah než všechny účty českých předsedů stran dohromady. 

V Rumunsku loni úřady zrušily první kolo prezidentských voleb právě kvůli masivnímu vměšování z Ruska, falešné a neautentické účty na sociální sítí TikTok podporovaly proruského kandidáta, který díky tomu zrušené první kolo i vyhrál.

Ve 14:00 dnes uplyne lhůta, v níž se mohou adepti na poslance vzdát kandidatury nebo mohou být odvoláni.

Do úterního odpoledne volební web registroval deset kandidátů, jejichž nominace byla dodatečně zrušena. Například z jihomoravské kandidátky koalice Spolu odstoupili Karel Podzimek (ODS) a Pavel Jajtner (KDU-ČSL), kteří byli spojováni s kauzami kolem znojemské nemocnice. Kromě nich se nebudou moci stát poslanci ani čtyři kandidáti České suverenity sociální demokracie nebo dva kandidáti hnutí Česká republika na 1. místě včetně lídra karlovarské kandidátky Aleše Svobody, dělníka z Mělníka.

Čeští voliči mají poslední možnost osobně požádat o voličský průkaz pro letošní sněmovní volby, pokud nemohou nebo nechtějí vybírat poslance v domovské obci. Lhůta končí dnes v 16:00. Českým občanům, kteří se k volbám zapsali u zastupitelských úřadů v zahraničí, zároveň končí možnost osobně si na ambasádách požádat o dokumenty ke korespondenční formě hlasování.

Dopoledne dnes budou mít diváci veřejnoprávní televize možnost naposledy zhlédnout propagační příspěvky kandidujících stran a hnutí. Na ČT2 budou ve čtvrthodinových blocích k vidění od 9:25, na ČT1 od 9:50. Veřejnoprávní rozhlas vyčerpal zákonem určený čas pro odvysílání vlastní tvorby volebních uskupení už v úterý.

„Řeknu vám, to je tak fajn mít prezidenta, za kterého se nemusíme stydět. Prezidenta, který dává přednost demokracii před osobní vendetou,“ uvedl na facebooku Jiří Pospíšil (TOP 09), dvojka pražské kandidátky Spolu.

Vedle toho se ale pochlubil i fotkami, kdy vyrazil na pivo s Miroslavem Kalouskem. „Politika se v Česku odjakživa řešila v hospodě u piva. Ostatně, i náš Karel Schwarzenberg prý kdysi řekl, že: „Pivo je jako česká hymna. Když zazní, každý ví, kde je doma.“ My jsme dnes s Miroslavem Kalouskem v této tradici pokračovali. Možná vás překvapím, ale neprobírali jsme rozpočet ani finance, ale v dnešních dnech tu nejdůležitější věc – aby se komunisté znova nedostali do vlády! Tak si na to připijte s námi! S nadějí, že to všechno dobře dopadne!“

Prezidentovi za projev poděkoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Osobně jsem přesvědčený, že nejlepší odpovědí je jít volit prodemokratickou 101, k čemuž my, Starostové, už několik týdnů vyzýváme a o což usilujeme. Velký dík prezidentovi republiky i za jeho slova k zajištění řádného průběhu voleb. Jako ministr vnitra s tím musím naprosto souhlasit a odmítnout všechny snahy některých politiků zpochybňovat férovost voleb,“ uvedl na síti X.

K odevzdání hlasů občany vyzval i premiér Petr Fiala (ODS). „Děkuji panu prezidentovi Petru Pavlovi za jeho dnešní slova. Přijďte prosím k volbám. Nic není rozhodnuto. Budoucnost máme ve svých rukou,“ napsal na síti X.

Česko potřebuje podle prezidenta Petra Pavla vládu, která mu zajistí bezpečnost, a ochrání suverenitu země ve společenství demokratických zemí a neponechá ji napospas Rusku. Pavel v dnešním projevu před nadcházejícími sněmovními volbami také řekl, že jejich výsledky bude respektovat a bude postupovat v souladu s ústavou. Chce, aby vznikla vláda stabilní a kompetentní. Obyvatele požádal prezident o to, aby se voleb zúčastnili. Zhruba pětiminutový projev hlavy státu odvysílala Česká televize.

Pavel si nemyslí, že sněmovní volby budou přelomové či dosud nejdůležitější. „Přesto v těchto volbách jde skutečně o hodně, a to především kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě i ve světě a také kvůli postupné ztrátě jistot, které se ještě nedávno zdály nezpochybnitelné,“ řekl.

Kompletní projev si můžete pustit ZDE.

ANO nikdy s komunisty do vlády nepůjde a nikdy nezatáhne Česko na Východ. Předseda hnutí Andrej Babiš to dnes řekl při završení předvolební kampaně v Praze u stanice metra Opatov, kam dorazily vpodvečer stovky lidí. Sněmovní volby se uskuteční v pátek a sobotu.

„My jsme byli ti, kteří vyhostili 80 ruských diplomatů. Za naší vlády se Česká republika stala druhým největším nepřítelem Ruska po Spojených státech,“ uvedl Babiš. Narážel tak na reakci jeho vlády na zjištění tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb.

Koalice Spolu dnes odpoledne završila kampaň do Poslanecké sněmovny v Brně na Moravském náměstí happeningem, dorazily stovky lidí. Premiér Petr Fiala (ODS) burcoval lidi, aby přišli volit a volili demokratické strany, nejlépe Spolu. Sněmovní volby budou 3. a 4. října.

Koalici Spolu, kterou tvoří ODS, lidovci a TOP 09, přišly podpořit stovky lidí, zcela zaplnily prostory kolem sochy markraběte Jošta. Lidé stáli i přes tramvajové kolejiště u Nejvyššího správního soudu. K vidění byly české vlajky, ale třeba i vlajka Evropské unie či Severoatlantické aliance. A také podporovatelé koalice s transparenty s nápisy jako: „Bez náglů a komoušů, životem se prokoušu“. Místy zazníval pískot či skandování malé skupinky odpůrců.

Obrazem: Happening koalice Spolu v Brně nazvaný „Za svobodné Česko! I pro budoucí generace“ na závěr předvolební kampaně

Kvůli kybernetickým DDoS útokům z Ruska z posledních měsíců připravily úřady pro nadcházející volby do Poslanecké sněmovny taková záložní technická řešení, aby nebyl nijak narušen volební proces. Novinářům to dnes řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Posílena byla například kapacita Digitální informační agentury a připravena jsou další opatření, která kybernetický prostor co nejvíc stabilizují.

Česko by mohlo po nadcházejících parlamentních volbách změnit dosud jasný prozápadní kurz a obrátit se po vzoru Slovenska na východ. Rýsuje se totiž vítězství politického chameleona Andreje Babiše, jehož možní koaliční partneři jsou otevřeně proruští, píší v komentářích k českým volbám německá média, včetně listů Frankfurter Rundschau či Sächsische Zeitung. Z Česka by se podle nich mohl stát nový problémový člen Evropské unie. Proto budou volby ostře sledované nejen v Bruselu, ale také v Kyjevě, Moskvě a v Berlíně.

Zájem lidí o voličské průkazy je v Pardubickém kraji značný. Například druhý městský obvod Pardubic Polabiny dosud vydal 255 voličských průkazů, v obvodu může volit 12.826 lidí. V Chrudimi úřad eviduje zatím 405 žádostí o průkazy, což představuje asi 2,25 procenta z 17.886 voličů. Před čtyřmi lety to bylo o něco méně. 

Tři dny před sněmovními volbami předalo opoziční hnutí SPD ministerstvu vnitra formou happeningu návrh na zrušení vládních stran STAN a TOP 09. Zdůvodňuje ho korupční kauzou Dozimetr kolem pražského dopravního podniku, kterou od minulého týdne rozplétá v hlavním líčení soud. Podle předsedy SPD Tomia Okamury průběh jednání ukazuje, že STAN a TOP 09 byly placeny úplatky kolem dopravního podniku a šlo o systém, síť a mafii.

Proto by podle něj na každé předvolební reklamě Starostů a TOP 09 mělo být napsáno, že je placena penězi ukradenými v dopravním podniku. Kauza se na veřejnost dostala v roce 2022, vyšetřování policisté ukončili v březnu 2023. Podle sobotního komentáře lídra STAN Víta Rakušana SPD vyhrožuje zrušením stranám, u nichž se bojí toho, že by vládly.

Větší zájem o voličské průkazy než při minulých volbách zaznamenávají letos radnice měst v Plzeňském kraji. Podle pracovníků úřadů je to i tím, že víc žádostí přichází také prostřednictvím datových schránek a portálu občana. Stále je ale hodně lidí, kteří přijdou požádat osobně a nechávají žádost na poslední chvíli. Na některých radnicích se tvořily i krátké fronty, zjistila dnes ČTK na úřadech měst a obvodů.