Stop uprchlíkům i ochraně klimatu? Tábor euroskeptiků si hodně polepší v nadcházejících evropských volbách, dlouhodobě dominující středová koalice v europarlamentu dost možná zmizí. Vyplývá to z prognóz think tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR), kterou Blesk Zprávy zveřejňují jako první.

Začátkem června může víc než 400 milionů Evropanů vyjádřit své preference ve volbách do Evropského parlamentu (v Česku konkrétně pátek 7. a sobota 8. června). Protievropské populistické strany pravděpodobně ovládnou volby v devíti členských státech (Rakousko, Belgie, Česko, Francie, Maďarsko, Itálie, Nizozemsko, Polsko a Slovensko) a budou druhé nebo třetí v dalších devíti (Bulharsko, Estonsko, Finsko, Německo, Lotyšsko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko a Švédsko).

Slušné zlepšení se očekává u ANO Andreje Babiše (z 21 na 27 %), k čemuž připočtěme dalších 10 % hlasů pro SPD Tomia Okamury (zlepšení o jeden procentní bod).

Vítězové voleb

Velkými skokany se stanou pravicoví populisté v Itálii a Nizozemsku. Totiž na národní úrovni už se jimi stali. Giorgia Meloniová se v čele Bratrů Itálie (FdI) stala premiérkou v říjnu 2022. Geert Wilders s PVV loni v listopadu skončil první v nizozemských předčasných volbách – koaliční jednání se aktuálně vlečou. I nadcházející volby by obě uskupení měla vyhrát.

Pohorší si Viktor Orbán se svou stranou Fidesz, pořád však bude mít v národních srovnáních zdaleka nejlepší výsledek ze všech euroskeptiků: Ve své zemi získá 44 procent (oproti 53 v roce 2019). Polepší si Smer nového slovenského premiéra Roberta Fica, který dříve patřil k evropským sociálním demokratům, už se však posunul k populistickému odmítání EU.

„‚Velká koalice‘ EPP a S&D, která v roce 2019 poprvé ztratila většinu v parlamentu, spadne na 42 procent křesel oproti současným 45 procentům,“ konstatuje ECFR propad tradičních stran – lidovců/křesťanských demokratů (vč. TOP 09 a KDU/ČSL) a sociálních demokratů. V nynějším období se proto spojili ještě s liberály (Renew), tato „supervelká koalice“ tradičních stran má v europarlamentu 60procentní většinu. Jejich převaha klesne na 54 % křesel, odhadují ve studii pro ECFR politologové Simon Hix a Kevin Cunningham, což ne vždy musí stačit, neboť v Evropském parlamentu se nehlasuje striktně podle pokynů od vedení frakcí. Supervelká koalice hlasovala spolu v početné řadě témat, ale k jiným otázkám se spojenectví formují jinak.

Trvalejší (středo)levicová koalice nepřipadá v úvahu – i kdyby se k frakcím sociálních demokratů, zelených a komunistů přidali liberálové (Renew), budou mít podle propočtů jen 45 % křesel – ostatně i současný stav je těsných 50 %.

Posun doprava

Naopak polovinu křesel těsně budou atakovat potenciální pravicové koalice. Lidovci, liberálové a Evropští konzervativci a reformisté (ECR, kam patří česká ODS, italská FdI či polská PiS), neboli „středopravá koalice“, mají nyní v souhrnu 49 procent křesel a podle propočtů několik málo poslanců ztratí. Na 49 % křesel odhaduje studie sílu populistické pravice – když se místo liberálů přidají k lidovcům a k ECR radikálnější partaje ze Strany Identity a Demokracie (ID, včetně SPD Tomia Okamury). Zatím má tato kombinace 43 procent europoslanců. Navíc je třeba k nim připočíst nemálo nezařazených poslanců, kterých je zejména na krajní pravici poměrně dost.

Když se podíváme nikoli prizmatem pravice-levice, nýbrž skrze postoje k evropské integraci, výrazně posílí eurokritické strany na krajní pravici i levici. Nyní mají tři z deseti poslanců, polepší si na 37 %.

„Zkrátka očekáváme, že populistické hlasy, zejména na radikální pravici, budou po volbách v roce 2024 pravděpodobně hlasitější než kdykoli od roku 1979, kdy byl Evropský parlament poprvé volen přímo,“ píšou politologové.

Oslabení stran středové superkoalice bude mít zřetelný důsledek, věří analytici ECFR. „Vzhledem k euroskepticismu ECR a ID a některých národních stran v EPP bychom mohli v příštím parlamentu vidět většinu podporující větší hospodářskou, a rozpočtovou svobodu pro členské státy. Tento blok by pravděpodobně hlasoval proti návrhům komise na prosazení společných pravidel a místo toho by se postavil na stranu rostoucí skupiny národních vlád - jako jsou vlády v Maďarsku, Itálii, na Slovensku a ve Švédsku -, které prosazují menší zasahování Bruselu do národních politik.“

Také se může ztratit středolevý blok, který dosud těsnými většinami prosazoval legislativu v otázkách občanských svobod, justice a migrace. „Pravděpodobně bude v Evropském parlamentu většina podporující velmi omezující imigrační politiky a bude tlačit na Komisi, ať reformuje rámec azylové politiky EU – aby dal větší prostor členským státům a omezil jakékoli sdílení uprchlických kvót.“

Patrně také poklesne tlak Bruselu na země, které nedodržují dohody v otázkách vlády zákona, zejména na Maďarsko. Dosud si těsná většina europoslanců přála Viktora Orbána a spol. sankcionovat. Maďarská vláda a její ideologičtí partneři rovněž nesdílí přesvědčení, že je nutné pomáhat Ukrajině. To bude v EU převládat i dál, byť tábor ID a řady nezávislých radikálů, kteří jsou i nadále sympatičtější k Rusku, posílí.

„Největší politické důsledky voleb do Evropského parlamentu v roce 2024 se budou pravděpodobně týkat životního prostředí. V současném parlamentu v otázkách environmentální politiky vítězí spíše středolevá koalice (S&D, RE, G/EFA a Levice), ale mnoho z těchto hlasování prošlo velmi malým rozdílem,“ shrnují politologové. V ohrožení tak je Green Deal (Zelená dohoda pro Evropu) a snahy o uhlíkovou neutralitu.