Profil nevoliče v Česku: „Volit? Raději na chatu!“ Proč 3 miliony Čechů chtějí zůstat doma?
K volbám do Sněmovny letos nepřijde podle odhadů až 40 % českých voličů – tedy skoro 3 miliony lidí. Sociolog Jan Burianec z agentury STEM/MARK v pořadu Blesku Epicentrum vysvětlil, že nejde o jednotnou skupinu, ale o tři typy nevoličů.
„Vidíme tady skupinu těch, kteří k volbám nechodí nikdy, další, kteří jdou jen někdy, a pak i ty, kteří před čtyřmi lety volili, ale letos říkají, že už nemají důvěru a zůstanou doma,“ popsal sociolog.
Podle něj se tedy ti, kteří k volbám letos nepřijdou, dělí na tři hlavní skupiny. „Chronických nevoličů je zhruba 1,4 milionu – ti k volbám dlouhodobě nechodí a nevěří institucím, nejen politickým, ale i dalším,“ uvedl.
Další skupina jsou prý „vlažní nevoliči“, těch je asi 1,5 milionu – někdy volí, jindy ne, podle nálady nebo okolností. Podle Buriance často zůstanou doma z úplně banálních důvodů. „Jedou třeba v pátek před otevřením volebních místností na chatu, protože je hezké počasí, a už se k volbě nedostanou,“ popsal.
»Zhnuseni« politikou
Poslední skupinou jsou dle sociologa frustrovaní nevoliči, kterých je přibližně 350 tisíc. „To jsou lidé, kteří před čtyřmi lety hlasovali, ale letos říkají, že už nemají koho. Často mluví o zklamání – a to nejen z vládních stran, ale i z opozice,“ uvedl Burianec.
Dodává, že i mezi nevoliči část lidí váhá. „Když se podíváme na celé to spektrum 35 – 40 % nevoličů, třetina z nich připouští, že ještě mohou změnit názor. Rozhodnout může závěr kampaně, televizní debaty nebo nějaká událost, která je vyburcuje,“ zmínil.
Dozimetr, Čapí hnízdo či bitcoiny?
Jakou roli sehrají politické skandály ve volební účasti? Podle Buriance nakonec menší, než se může zdát. „Čapí hnízdo kolem Andreje Babiše už veřejnost tolik nesleduje, ale paradoxně část jeho voličů spíše utužila v podpoře,“ nadnesl. „Dozimetrová kauza u STAN postupně vyšuměla a preference Starostů se vrátily na původní hodnoty,“ pokračoval.
„A nejčerstvější bitcoinová kauza kolem ODS sice vzbuzuje pozornost, ale preference koalice Spolu výrazně neohrozila,“ shrnul sociolog. Ukazuje se tak podle něj, že český volič má krátkou paměť. „Lidé kauzy sledují v čase méně, mají tendenci zapomínat a částečně i odpouštět,“ říká Burianec.
Osobnosti, ne program
V posledních letech podle Buriance stoupá trend, že voliči se více soustředí na osobnosti než na program. „Dnes už nefunguje tradiční dělení pravice a levice. Voliči často neřeší programy, ale konkrétní lídry. Třeba Andrej Babiš nebo Tomio Okamura vystupují silněji než samotná ideologie jejich stran,“ vysvětlil. Na volební chování mají dle něj vliv i styl kampaní.
„Negativní kampaně, osočování a vulgarity voliče odrazují. Politiku pak vnímají jako špinavou hru a nechtějí se jí účastnit,“ varoval. Burianec zároveň zdůraznil, že kořeny nedůvěry k politice jsou hlubší, než by se mohlo zdát.
„Sledujeme ji už od období opoziční smlouvy, kdy lidé dohodu mezi Klausovou ODS a Zemanovou ČSSD vnímali jako zradu. Od té doby nedůvěra výrazně vzrostla a drží se dodnes,“ uvedl. Češi podle něj často ztratili víru nejen ve vládu, ale i v samotný politický systém.
Proč se stát dře o to kolik voličů se zúčastní, stačí snad rodinní příslušníci politiků a pár známých a volby budou stejně platné.