Napětí u Moravce: „Dotáhli jste mafii do politiky,“ útočil Juchelka, Jurečka přidal varování

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) se v OVM na ČT střetla s Alešem Juchelkou (ANO), ve studiu debatovali i Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Lucie Šafránková (SPD).

„Vy jako hnutí STAN jste jedním z opravdu velmi klíčových hlavně u vnitřní bezpečnosti nebezpečím a rizikem pro české občany se svou mafiánskou kauzou Dozimetr, s Vítem Rakušanem na ministerstvu vnitra atd.,“ ukazoval Juchelka na poslankyni STAN.

„Vy jste to dotáhli do těch nejvyšších pater politiky - mafii,“ tvrdil Juchelka. „Už jsem si myslela, že ten Dozimetr nepřijde, no, výborně,“ reagovala poslankyně Vaňková. „Kolik vy máte těch kauz? Nechte toho,“ dodala. 

Juchelka: Fantasmagorie

„Je naprosto klíčové, abysme za 14 dní ve volbách jsme viděli, že rozhodujeme také o tom, jestli v České republice budeme mít vládu a premiéra, který má obranu, bezpečnost, setrvání v demokratických principech a institucích, jako je EU nebo NATO, nebo chceme někoho, kdo bude vytvářet vládu s dalšími subjekty, které říkají: Chceme referendum o vystoupení z NATO, chceme tady mít lidi, kteří dneska nepokrytě říkají, že respektují Putina, jako je soudružka Konečná. Andrej Babiš říká úplně v pohodě, že dneska pro něho paní Konečná už není komunistka, říká, že to je někdo úplně jiný, že už to není KSČ,“ uvedl ministr Jurečka.

„Prosím?“ divil se Juchelka. Jurečka varoval před tím, s kým by měl Babiš po volbách sestavovat vládu - s SPD a Stačilo!. „To je neuvěřitelné, vy jste začal pěkně zostra, pane ministře. Vymýšlíte si nějaké fantasmagorie, které se nezakládají na reálném stavu,“ odmítal Juchelka slova Jurečky.  

Hádka o populisty, pokrytectví a „hnusný útok“! Nacher šil do koalice, střetly se i ODS a STAN

Kdo bude ministrem zahraničí?

Juchelka upozornil na to, že je velmi důležité být v NATO a být součástí většího obranného paktu. „Je opravdu klíčové - a to se opravdu ukazuje - a důležité, abychom byl součástí Severoatlantické aliance,“ uvedl Juchelka. „To my určitě nechceme, ani z Evropské unie, an ze Severoatlantické aliance,“ odmítl vystupování z EU i NATO.

Jurečka však nastínil možnou vládu Andreje Babiše, „kde sedí pan Foldyna jako ministr zahraničních věcí“, čímž odkazoval na poslance SPD Jaroslava Foldynu. To rozesmálo Juchelku.

„Je pan Foldyna kandidát na ministra zahraničních věcí?“ tázal se Jurečka poslankyně SPD Šafánkové, ta o tom prý neslyšela. Podle poslankyně Pivoňky Vaňkové by to byl Jindřich Rajchl, šéf PRO, kandidující za SPD.

„Já jenom tady modeluju ne vtipné, ale docela reálné scénáře, které mohou nastat A vy v tom mlžíte, vy v tom kličkujete,“ divil se Jurečka. „Máme samozřejmě zájem o ministerstvo zahraničí. Řekli jsme jasně: dáme tam odborníky. Proč mluvít o Jaroslavu Foldynovi? J8 jsem ráda, že současná koalice nám tady už přesně určuje, kdo bude ministrem zahraničí,“ kroutila hlavou Šafránková.

Kupa klíčových rezortů

Juchelka zmínil, že stínovým ministrem zahraniční v hnutí ANO je Radek Vondráček (ANO). Moderátor Václav Moravec se ho ptal, zda by ANO přenechalo ministerstvo zahraničí SPD. „Prosím? Tak za prvé se bude jednat o vládě až po volbách, takhle to bývá normálně vždycky a my tam máme samozřejmě Radka Vondráčka jako stínového ministra zahraničních věcí, máme tam dalších X lidí,“ uvedl Juchelka.

Moravec upozornil, že před volbami je na místě otázka, které rezorty jsou pro nejsilnější vládní stranu klíčové. „My bychom nejraději, kdybychom měli jednobarevnou vládu hnutí ANO,“ reagoval Juchelka s tím, že pro ANO jsou prioritní silové rezorty jako vnitro, obrana či spravedlnost nebo právě ministerstvo zahraničí, ale i ministerstvo práce a sociálních věcí či zdravotnictví.

Za další klíčový rezort označil i ministerstvo průmyslu a obchodu. „Těch klíčových rezortů tady máme samozřejmě X, nebudeme určitě vytvářet žádná další ministerstva, jako tady vládní koalice,“ dodal Juchelka.

Referendum nejdřív za pět let?

Referendum o setrvání Česka v NATO, jak o něm ve volebním programu píše SPD, by se podle poslankyně Šafránkové mohlo odehrát nejdříve za pět let. Tedy až po konci mandátu vlády, která vzejde s nadcházejících voleb.

S odkazem na legislativní lhůty a očekávané debaty o podmínkách obecného referenda Šafránková konstatovala, že do doby případného hlasování uplyne mnoho let. Uvedla to v diskusi o reakci aliančních zemí na narušování vzdušného prostoru Polska a Estonska ruskými stroji.

Za adekvátní reakci na narušení vzdušného prostoru označil sestřelení takového ruského letadla Jurečka. "Nepovede to k eskalaci...musí být vidět, že NATO je připraveno bránit každý centimetr svého území," uvedl. Reagoval na sobotní slova prezidenta Petra Pavla, který ČT řekl, že v případě ruského porušení pravidel musí NATO reagovat adekvátně. "A to včetně vojenské reakce. Rusko si totiž velice rychle uvědomí, že udělali chybu a překročili přijatelné hranice. Bohužel je to balancování na hraně konfliktu, ale ustupovat zlu prostě není možné," řekl Pavel. Podotkl, že vojenskou reakcí může být i sestřelení ruského letounu.

Šafránková míní, že napadený stát má právo se bránit, je ale podle ní nejdříve třeba vyšetřit, zda nešlo o omyl. Varovala před hysterií, která by podle ní mohla vést k rozšíření konfliktu do podoby třetí světové války.