Volební místnosti se otevřou v pátek ve 14 hodin. Blesk proto přináší návod na to, jak odevzdat svůj hlas pro kandidáty do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2025.
Volební kuchařka Blesku: Volby do Sněmovny přehledně! Až 4 kroužky a o čem rozhodneme?
1.O čem rozhodujeme?
Lidé zítra a pozítří budou vybírat 200 poslanců. Volí se pomocí poměrného systému. Česká republika je rozdělena na 14 volebních obvodů. Od roku 2021 platí novela, která zavedla nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty – úspěšnější strany zvýhodňuje méně než dřív.
Upravila také hranice pro vstup koalic do Sněmovny. Jednotlivé subjekty potřebují pro vstup do Sněmovny alespoň 5 procent hlasů, dvoučlenné koalice 8 procent hlasů a vícečetné 11 procent.
2.Kdy se volí?
3.Kdo může kandidovat a volit?
Voličem je občan ČR, který alespoň druhý den voleb dovrší věku 18 let a nemá omezenou svéprávnost k výkonu volebního práva a omezenou svobodu z důvodu ochrany zdraví lidu. Pokud má 18. narozeniny v druhý den voleb, může volit i v ten první. Pro kandidáty platí podobná pravidla, pouze věková hranice je vyšší – 21 let.
4.Co s sebou?
Do volební místnosti si voliči s sebou musejí přinést doklad totožnosti: občanský průkaz (letos poprvé stačí i v digitální podobě) nebo cestovní pas. V případě, že nevolíte v místě trvalého bydliště, nezapomeňte ani na voličský průkaz. Pokud zapomenete hlasovací lístky, budou vám náhradní vydány ve volební místnosti.
5.Jak na preferenční hlasy
Za plentou ve volební místnosti vložíte do světlé obálky, která se nezalepuje, pouze jeden volební lístek s vámi vybranou politickou stranou či uskupením. Lístek neupravujte, neškrtejte atd. Můžete však ovlivnit konečné pořadí kandidátů na vámi vybraném volebním lístku, a to pomocí preferenčních hlasů, tedy tzv. kroužkováním.
Zakroužkovat můžete – pouze však na tomto jediném lístku – maximálně 4 kandidáty. V případě překročení tohoto limitu bude volební lístek platný pouze pro celou stranu či volební koalici a k jednotlivým preferencím se nebude přihlížet.
6.Kdy hlas propadá?
7.Kdo chce vést vládu?
- Premiér Petr Fiala (61, ODS) se stal předsedou vlády 28. listopadu 2021, kdy jej jmenoval tehdejší prezident Miloš Zeman (81). Fiala platí v ODS za zastánce koalice Spolu.
- Opoziční lídr a jeden z nejbohatších Čechů Andrej Babiš (71, ANO) byl premiérem od prosince 2017 do prosince 2021. V čele hnutí ANO stojí nepřetržitě od 1. srpna 2012. Nyní se chce do Strakovy akademie vrátit. Spekulovalo se chvíli také o místopředsedovi hnutí Karlu Havlíčkovi (56), tuto možnost ale zavrhl sám Babiš.
- Premiér Petr Fiala (61, ODS) se stal předsedou vlády 28. listopadu 2021, kdy jej jmenoval tehdejší prezident Miloš Zeman (81). Fiala platí v ODS za zastánce koalice Spolu.
8.O co jim jde?
Rok 2025 označil Fiala za rok rozhodnutí, „jestli se vrátíme zpět do doby chaosu, prázdných gest a koketování s Východem“, a Babiše označil nepřímo za „obchodníka se strachem“.
Také Babiš pálí ostrými – uvádí, že „Fialova vláda je asociální, arogantní, neschopná a prolhaná“. Předvolební válka začala tentokrát až nezvykle brzy. Babiš vytýká vládě mj. zvyšování daní, údajné okradení důchodců a propad reálných mezd.
9.Co čeká na poslance?
Na budoucí poslance čeká od Nového roku základní hrubý plat ve výši 115 tisíc korun (do konce letoška je to 109 500 Kč – pozn. red.). Ten se navyšuje náhradami, dietami nebo různými příspěvky. Místopředseda Sněmovny si třeba přijde na 219 tisíc korun v základu. Předseda Poslanecké sněmovny se od příštího roku může těšit na základní měsíční plat ve výši víc než 308 tisíc korun. Více dostanou i členové vlády.
Základní plat ministra se pohybuje na úrovni 219 300 korun. Pokud se ministrovi podaří obsadit i jedno z vládních místopředsednických křesel, automaticky mu na účet měsíčně »cinkne« víc než 265 tisíc korun v základu. Příští premiér má podobné platové podmínky jako šéf Sněmovny, tedy 308 700 korun měsíčně.
10.Kolik vydělají partaje?
Pokud výsledek strany nebo hnutí ve volbách překročí 1,5 procenta, vznikne jí nárok na jednorázový příspěvek ze státního rozpočtu, a to 100 korun za každý utržený hlas. V praxi to může vyjít klidně na víc než 7 milionů korun, záleží na volební účasti.
Tříprocentní zisk znamená pravidelný roční příspěvek ze státního rozpočtu 6 milionů korun, který se zvyšuje za každých 0,1 % hlasů o 200 tisíc korun. V případě překročení pětiprocentní volební klauzule se už příspěvek ze státního rozpočtu nenavyšuje podle procent, ale podle získaných mandátů. Strana nebo hnutí, které zasednou v Poslanecké sněmovně, získávají za jeden mandát roční příspěvek 900 tisíc korun.
Video Prezident Pavel: Přijďte k volbám, klidně kroužkujte.Video se připravuje ...
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.