Volby ONLINE: První duel Fialy a Babiše. A v zahraničí začíná hlasování, nejdříve v Brazílii

Jak vypadalo zákulisí debaty na Primě? 

Volby českých poslanců začnou kvůli časovému posunu už dnes na americkém kontinentu. Jako první budou mít možnost volit Češi na zastupitelských úřadech v Brazílii a v Argentině, a to od 19:00 středoevropského letního času. O hodinu později se začne hlasovat na Kubě a na východním pobřeží Spojených států a Kanady. Češi v Americe si letos budou vybírat mezi středočeskými kandidáty, stejně jako při sněmovních volbách před osmi lety.

Televizní duel premiéra a lídra koalice Spolu Petra Fialy (ODS) a předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše, který včera večer odvysílala CNN Prima News, nadcházející volby nijak zásadně neovlivní. Uvedli to politologové. Podle nich v debatě chyběl výraznější moment nebo výrok, o kterém by se následně mluvilo. Domnívají se, že Babiš se snažil působit důstojně, ale zároveň vypadal unavenější, Fiala byl podle nich naopak útočnější.

Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc. V online přenosu ke sněmovním volbám budeme pokračovat zase zítra  ráno.

V diskusi na CNN Prima News,  která trvala zhruba 100 minut, lídří hovořili o emisních povolenkách, důchodové reformě, výdajích na obranu nebo o hospodářské kondici České republiky.

Fiala se velmi často obracel k Babišovi a přímo se ho tázal, šéf ANO na něj příliš nereagoval. V publiku měli oba lídři své příznivce, od nichž si často vysloužili po svých vyjádřeních potlesk. Lidé ale zejména v první části debaty také často nesouhlasně reagovali na výroky politika, kterému nefandí. Například už při druhé Fialově odpovědi se nesouhlasně ozvali příznivci ANO. Při vůbec první Babišově větě se se smíchem ozvali fanoušci koalice Spolu.

Od začátku konfliktu na Ukrajině Česko poslalo napadené zemi pomoc zhruba za 25 miliard korun, řekl dnes večer v televizi CNN Prima News premiér Petr Fiala (ODS). Česko podle něj také plní závazky Severoatlantické aliance (NATO), které činí zhruba 6,5 miliardy korun ročně.

Předseda opozičního ANO Andrej Babiš, který byl v debatním duelu s Fialou, řekl, že české firmy by za jeho případné vlády dostaly licence na export vojenského materiálu na Ukrajinu. „Nemáme peníze tady pro naše lidi a náš program je pro lepší život občanů České republiky,“ uvedl mimo jiné na dotaz ohledně podpory Ukrajiny vládou, v níž by bylo hnutí ANO.

„Platíme do Evropské unie 60 miliard korun ročně. EU významně pomáhá Ukrajině. Nový návrh evropského rozpočtu na roky 2028 až 2034, jsou tam obrovské částky na podporu, takže pomáháme,“ dodal expremiér.

Úvaha, že by koalice Spolu měla jednat s hnutím ANO o vytvoření vlády, není podle premiéra Petra Fialy správná. „V minulosti to některé politické strany zkoušely, ničemu nezabránily, třeba chaosu v době covidu,“ podotkl premiér v debatě na Primě. Babišovi podle něj nezáleží na občanech a České republice.

„Usilujeme o většinovou vládu hnutí ANO,“ dodal k tomu Babiš. Spolu, STAN a Piráti společně vládli na základě programu nenávisti vůči němu, míní. Pokud by stejné strany byly v kabinetu i po letošních volbách, čeká podle expremiéra Česko ještě horší období než dosud.

Babiš v debatě vyloučil, že by šel do vlády s komunisty. „My jsme opakovaně řekli, že nikdy nedovolíme referendum o vystoupení z Evropské unie a Severoatlantické aliance,“ řekl také.

Předseda ANO Andrej Babiš v debatě televize CNN Prima News řekl, že nepožádá po volbách Sněmovnu o vydání k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. „Určitě nepožádám,“ odpověděl na dotaz. Sněmovní mandátový a imunitní výbor se podle něj má vyjádřit k tomu, co si o kauze myslí. „Myslím, že každý ví, že to bylo politické trestní stíhání, bohužel se to změnilo na politický proces,“ uvedl. „Je to absurdní, protože za mé politické kariéry se nic nestalo, nic na mě nevyhrabali, tak si vymysleli Čapí hnízdo,“ podotkl.

Premiér Petr Fiala (ODS), s nímž se dnes večer Babiš střetl v prvním přímém televizním duelu před letošními sněmovními volbami, uvedl, že vzhledem k rozhodnutí vrchního soudu už jde jen o to, jakou výši trestu soud Babišovi přidělí.

„Nechceme zvyšovat daně, ale ani neslibujeme, že se budou snižovat,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) v TV duelu s Andrejem Babišem (ANO). Snížení nemusí být schůdné s ohledem na nutnost zajistit důležité investice a funkce, které musí stát plnit. „Moje představa je, že nebudeme zvyšovat daně a budeme minimálně sahat do daní,“ dodal premiér.

ANO chce podle Babiše snížit takzvanou korporátní daň, protože její zvýšení nynější vládou podle něj vedlo k odlivu firemních investic z republiky. „Chceme snížit DPH u nealka,“ doplnil. Kromě toho chce hnutí ve své případné vládě navrátit EET, ale podle předsedy již bez nutnosti papírových účtenek nebo pořizování přístrojů, řekl v debatě na Primě.

Superdebata lídrů: „Babišovi jde o prospěch,“ řekl Fiala, předseda ANO opáčil, že vládu řídí hlavně Stanjura a peníze nejsou na nic

Lídři dvou nejfavorizovanějších politických uskupení se poprvé před volbami sešli tváří v tvář. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš se v duelu na CNN Prima News střetl se současným premiérem a lídrem koalice Spolu Petrem Fialou (ODS). Jaké výroky v duelu padly? Kdo měl v debatě převahu? ČTĚTE ZDE.

Miroslav Kalousek vyrazil na akci Starostů a nezávislých do Jihlavy, kde se setkal s ministrem průmyslu a obchodu Lukášem Vlčkem. „Rád jsem si dnes s ministrem Vlčkem na jeho Vysočině připil na demokracii. Půlku svého života jsem žil v režimu, který demokratický nebyl a nerad bych si to zopakoval. Politici jako on jsou pro mě nadějí, že ani nezopakuji,“ napsal na síti X.

Premiér Petr Fiala (ODS) skrze sociální sítě poděkoval za podporu své manželce. „Jano, děkuji!“ stojí v příspěvku na síti X. Přidal zároveň krátké video s vystoupením své ženy z úterního shromáždění podporovatelů koalice Spolu v Brně. Na něm Jana Fialová děkuje přítomným za podporu jejího chotě.

Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová se na síti X pustila do současného ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). „Plán Zbyňka Stanjury vygradovat kampaň rozpočtovým podvodem nevyšel. Náhlé „nalezení“ příjmů díky zákonu, který je ve Sbírce už 10 měsíců, mu může zbaštit už jen Petr Fiala. V téhle nečisté hře se ale bohužel hazarduje se základní důvěrou ve stát. Ať už bude po volbách na Ministerstvu financí kdokoliv, tahle praxe musí skončit!“ napsala v krátkém příspěvku.

O poslanecká křesla aktuálně usiluje 4463 kandidátů. Od srpnové registrace k volbám byla desítka přihlášených adeptů do dneška podle volebního webu z kandidátních listin stažena. Na jedno místo ve dvousetčlenné dolní komoře tak nadále připadá zhruba 22 lidí. Při minulých volbách před čtyřmi lety, kdy se o zvolení pokoušelo 5243 kandidátů, uspěl jeden z 26 adeptů. Počet poslaneckých kandidátů se letos snížil opětovně. Před osmi lety, kdy kandidovalo 31 uskupení, se mezi poslance chtělo dostat více než 7500 lidí.

K účasti ve sněmovních volbách vyzval občany šéf Starostů a nezávislých Vít Rakušan. „Pravda, láska a demokratická #101 zvítězí nad lží a nenávistí. Běžte prosím k volbám. A volte Starosty!“ napsal na síti X. V krátkém videu připomněl i odkaz Václava Havla.

Obrazem: Úterní předvolební akce hnutí ANO na Opatově

Vznikla nová online databáze Politix, která na jednom místě shrnuje data o poslancích a politicích, o nichž existují záznamy na webu Poslanecké sněmovny. Zahrnuje také současné kandidáty do voleb. Obsahuje profily napříč historií od roku 1992 a vizualizaci každého hlasování, s možností filtrovat podle klubů, stran či témat. Do budoucna se má rozšířit o data ze Senátu a krajských zastupitelstev.

Autoři ČTK řekli, že cílem bylo vytvořit nezávislou platformu, která umožní každému ověřit práci politiků průběžně za celé volební období. Existují i další volební či politické databáze pro veřejnost, jako jsou volby.cz od Českého statistického úřadu, ministerstvo vnitra má na svém webu archiv voleb.

Obecně nejčastějším typem kybernetických útoků při volbách je útok, který ovlivňuje dostupnost webových prezentací například kandidujících subjektů. Jde o útok DDoS, což je typ, jehož cílem je znepřístupnění online služeb.

Pokud je nedostupný třeba web s informací o tom, kde přesně se nachází volební místnost nebo výsledek voleb, může to v lidech vyvolávat obavy. Nicméně samotné volby ani sčítání hlasů případný útok tohoto typu nijak neovlivní. ČTK to řekla Lenka Soukupová z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). V současnosti úřad v kyberprostoru nepozoruje nestandardní aktivity.

Na to, že do voleb zbývají pouhé dva dny, upozornila šéfka SOCDEM Jana Maláčová. „Prosím, pojďte do toho s námi a řekněte Fialově asociální, neschopné, zkorumpované vládě STAČILO! Nenechte se odradit nesmyslným strašením. Volit hnutí Stačilo! znamená hlasovat pro nový začátek suverénní politiky, kde je na prvním místě český občan. Tak za sebe nenechte rozhodovat jiné a běžte k volbám,“ napsala na facebook.

Piráti završili předvolební kampaň ve středu odpoledne na pražském náměstí Republiky. Před nákupním centrem Palladium si postavili pódium a vystoupili s rozhovory.

Vrcholem programu bylo představení nových třiček. Piráti do finále kampaně vstoupili s merchem s trendovým motivem ze zahraničí, písmena abecedy do F, po kterém následuje urážka předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. 

Lídryně hnutí ANO v Jihomoravském kraji Alena Schillerová pomáhala zakončit kampaň v středočeském Kladně. Ze setkání s občany na svém instagramu zveřejnila taky video. 

„Kladno byla pecka, přislo vás obrovské množství. Děkuji vám a vidíme se u voleb,“ říká Schillerová ve videu. 

Prezident Petr Pavel v úterním projevu k občanům Česka nedoporučoval, koho volit, ani se sám neoznačil za voliče nějakého tábora. „Řekl jenom, pojďte volit, nebojte se, výsledek bude férový a já budu jednat tak, jak se čeká, jak ústava předpokládá,“ hodnotí pro Blesk projev Otto Eibl, politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. 

Prezident podle něj cítí, že ve společnosti je nervozita a většina voličů podle průzkumů má pocit, že volby budou zfalšované a zmanipulované. „Proto potřeboval připomenout, že volby jako takové jsou pořád pod neustálou kontrolou občanů,“ dodal. 

Poselstvím projevu podle něj mělo být, že na každých volbách záleží bez ohledu na výsledek. „Kdyby ale posílila protistrana, tak by mohla hrozit nějaká kreativita, která by mohla vést k postupné změně některých parametrů liberální demokracie tak, jak ji známe,“ míní Eibl. 

Premiér Petr Fiala vedle kampaňových událostí stíhá i pracovní povinnosti. Ve středu dopoledne odletěl na speciální jednání předsedů vlád a prezidentů v Kodani. Výjimečná a zrychlená Evropská rada se podle něj bude věnovat dvěma závažným tématům. 

Evropští lídři proberou společnou evropskou obranu a podporu Ukrajiny. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prezidentům a premiérům unijních zemí nastíní plán zvýšení obranné připravenosti EU do roku 2030. Prostřednictvím videokonference se má jednání zúčastnit ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Na sociálních síti X zveřejnil premiér krátké video z vojenského letiště v pražských Kbelích. „Odlétám na Evropskou radu do Kodaně, ale nebojte, večer už budu zpátky v Praze na duelu s Andrejem Babišem,“ vzkázal svému rivalovi s odkazem na večerní televizní debatu na Primě. 

Kolik zkásnou politické strany?

Politická strana nebo hnutí, případně koalice, se může po volbách těšit na docela slušný a pravidelný přísun peněz ze státní kasy. Tedy za předpokladu, že uspěje, což nemusí znamenat, že získá poslanecké křeslo.

Úspěchem se totiž v tomto smyslu rozumí už 3 procenta ve volbách, případně 1,5 procenta. Po překročení té nižší hranice totiž má strana nárok na jednorázový příspěvek ze státního rozpočtu, a to 100 korun za získaný hlas. V praxi to může vyjít klidně na více než 7 milionů korun, záleží na volební účasti.

Tříprocentní zisk už pro stranu nebo hnutí znamená pravidelný roční příspěvek ze státního rozpočtu 6 milionů korun, který se zvyšuje za každých 0,1 % hlasů o 200 tisíc korun. Příkladem může být třeba KSČM, která ve volbách v roce 2021 získala 3,6 procenta hlasů, její roční příspěvek byl tedy 7,2 milionu korun jen za volby do Poslanecké sněmovny.

V případě úspěchu, na který cílí všechny strany, tedy překročení pětiprocentní volební klauzule, se už příspěvek ze státního rozpočtu nenavyšuje podle procent, ale podle získaných mandátů. Strana nebo hnutí, které zasedne v Poslanecké sněmovně, získá za jeden mandát roční příspěvek 900 tisíc korun. Strana se čtyřmi mandáty, jako třeba Piráti v tomto volebním období, si tak ročně přijde na 3,6 milionů korun.

O co se v těchto volbách hraje – pohled peněz

Nadcházející poslance čeká základní hrubý plat ve výši 115 tisíc korun (do konce roku 2025 109 500 Kč). To je plat, který poslanec dostane automaticky bez náhrad, diet nebo příspěvků za funkce.

K tomu přičteme paušální náhradu za stravné a reprezentaci 17 tisíc korun měsíčně a cestovní náhrady, které budou záviset na místě bydliště poslance. Vydělat si tak může klidně kolem 196 tisíc měsíčně v základu.

Pokud by poslanec získal další funkci, třeba předsedu poslaneckého výboru, sněmovní komise nebo delegace, platový základ se mu automaticky zvedá na 161 800 korun od příštího roku. A kdyby měl „větší štěstí“ a podařilo se mu získat jednu ze šesti místopředsednických křesel, jeho základ by už překročil 219 tisíc korun měsíčně.

Nejvyšší poslanecká funkce a zároveň třetí nejvyšší český ústavní činitel, předseda Poslanecké sněmovny, se může od příštího roku těšit na základní hrubý plat více než 308 tisíc korun.

Jak jsou na tom vládní pozice?

Ministři, kromě třeba možností jako využívat vládní limuzínu s řidičem, automaticky získávají taky jeden z nejvyšších platů v české veřejné sféře. Základní plat ministra bez náhrad nebo příspěvků se pohybuje na úrovni místopředsedy Senátu nebo Sněmovny, tedy 219 300 korun od roku 2025.

Pokud se ministru podaří obsadit i jednu z vládních místopředsednických křesel, automaticky mu na účet měsíčně „cinkne“ více než 265 tisíc korun v základu. Příští premiér má podobné platové vyhlídky jako příští předseda Sněmovny, tedy 308 700 korun měsíčně.